Na dnešní den jsme měli v plánu vyřídit si na poště IRD number (daňové číslo, abychom tady mohli cálovat daně z příjmů) a zařídit si novozélandský účet. No a protože jsme obojí pěkně zvládli (teda hlavně Michal, protože moje angličtina je redukovaná především na slovíčko „yes“), tak jsme si za odměnu nadělili odpoledne v aucklandské ZOO.
V pozitivním slova smyslu nás překvapilo chování všech zaměstnanců, se kterými jsme dnes přišli do styku. Paní na poště byla velmi milá a navíc to byl první člověk, kterému bylo hodně dobře rozumět. V bance (nakonec jsme zvolili BNZ – Bank of New Zealand) se nás nejprve ujala slečna asijského vzezření, která se poptala, co potřebujeme, krátce s námi poklábosila o tom, odkud jsme a co plánujeme na NZ dělat. Poté jsme se dostali už přímo k bankovní poradkyni, která se zdvořilostně poptala na to stejné a pak už nám nabízela možnosti účtu přesně podle našich potřeb. Po chvilce váhání jsme vybrali společný účet, ke kterému máme každý svou platební kartu s vlastním PINem a přístupem k internetovému bankovnictví. Pozitivní také je, že jsme si dnes každý z bankovního ústavu odnesli jen jedno lejstro a kartu, protože vše se děje pouze elektronicky a ne jako například u české komerčky, kdy jsem při změně účtu musela podepsat snad deset papírů a kdo to má doma skladovat, že jo?
Protože mě pěkně zmohlo včerejší ponocování (kvůli výběru fotek a psaní článků na tenhle web jsem byla vzhůru až do neuvěřitelných 2 hodin ráno), tak jsem uvítala Michalovo dopolední pozvání na kafe. Rozhodli jsme se, že už máme dost těch McKafíček a že si zajdem na něco pořádného. Já si dala střední latté, Michal obří kotel a něco tak úžasně hustého a nadýchaného jsme už dlouho neměli. Sice jedna porcička vyšla na cca 70 Kč, ale prostě jsme neodolali, tak!
Po chvilce zevlení na hostelu jsme se rozhodli, že zajedeme do již zmiňované ZOO. Zahrada leží poměrně daleko od centra, dle Michalovy gpsky přesně 4 kilometry vzdušně a tak jsme hledali nějaké vhodné autobusové spojení. Prochodili jsme celé okolí sky tower (tu už jistě všichni důvěrně znáte z fotek:), poptali se v místním infocentru, ale bylo nám řečeno, že i zdejší obyvatelé mají problémy s orientací v městské dopravě a že nejlepší bude, když skáknem k vodě do Britomartu, což je takový velký dopravní uzel. Kvůli mistrovství světa je tam ale všechno pouzavírané, takže jsme chvilku bloudili...naštěstí se nás okamžitě ujali dva pánové (předpokládám, že zaměstnanci dopravního podniku), kteří nám velmi ochotně vysvětlili, odkud jedou busy do ZOO a dokonce nás chtěli i kousek doprovodit a ukázat směr. To jsme ale odmítli, protože centrum už známe skoro jak své pohorky:) a vyrazili sami přesně podle mapky.
Zastávku jsme pak již nalezli bez problémů a přímo v buse jsme si koupili lístky (jeden jednosměrný za 3,40 NZ doláčů, což není zrovna levné, ale kvůli pohledu na žirafí krky obětuji téměř cokoliv). Také mě zaujala samotná řidička autobusu, které vypadala jak z nějaké béčkové komedie – byla indiánského vzezření, s nakresleným obočím, na hlavě měla háčkovanou pestrobarevnou čelenku, k tomu velké zlaté kruhové náušnice, oči jí zakrývaly velké sluneční brýle s tenkýma nožičkama a vlasy měla svázané zářivě modrou plastovou květinou...uff, tenhle popis mi dal zabrat, ale snad si to dokážete představit. U městské dopravy nás ještě překvapilo, že lidé, když vystupují z vozu, tak hlasitě děkují. V Brně jsem slyšela tak maximálně haldy nadávek na řidičovu hlavu, pokud dotyčnému zavřel dveře přímo před nosem a ujel...
Po cca 15 minutách jízdy jsme dorazili na zastávku kousek od ZOO a zvířecí dobrodružství mohlo začít. Lístek sice stál na naše poměry celkem dost (22 NZD), ale zpětně můžu říct, že to byla ta nejlepší zahrada, kterou jsem kdy navštívila. S Michalem jsme obdivovali nejen živočišné druhy, se kterými se člověk v Evropě nesetká, ale také velikost a čistotu výběhů a samozřejmě i ty nádherně vzrostlé palmy, díky nimž má aucklandská ZOO úplně jinou, takovou „ne-českou“, atmosféru. Zahradu jsme opouštěli až se zavíračkou (strávili jsme tam 3 moc příjemné hodiny) a to jsem ještě neodolala navštívit obchůdek se suvenýry. Odtamtud se na nás smáli především ptáci kiwiáci, ale i žirafek tu měli požehnaně – třeba o takový pletený kulich za 35 NZD bych si klidně napsala Ježíškovi (teda tenhle rok asi spíš Santovi, nebo co tu vlastně mají).
Po návratu zpět do centra jsme se ubytovali v novém pokojíku. Je tu sice 8 postelí, ale v tuhle chvíli jsme tu jen 4 a pochybuju, že ještě někdo dorazí. Již odpoledne jsme ve městě zaznamenali značný ruch a podle vlaječek ve tvářích a jiné výzdoby jsme hned poznali, že se večer hraje zápas o 3. místo mezi Walesem a Austrálií. Já sice rugby vůbec nerozumím a přijde mi to spíš jak „hon za syrovým masem“, ale s Michalem jsme kolem 21. hodiny také vyrazili do ulic sledovat alespoň závěr zápasu na obrazovky, které byly snad ve všech restauracích, barech a dokonce i v McDonaldu.
Podle všeho zítra opustíme náš dosavadní aucklandský „domov“ a vyrazíme na ostrůvek Waiheke, kde nám Michal domluvil ubytování na 3 noci. Máme v plánu půjčit si kola a pěkně si to tady celé projezdit, navštívit nějaké odlehlé pláže (podle fotek to bude děsná romantika...takový předstupeň Fidži:) a také odlovit pár kešek, na které dnes vůbec nebyl čas.
Už dříve jsem se koukal na web Auck-Zoo, zda vlastní Pandy velké, ale narazil jsem jen na pár vybraných zvířat((( Tak bych se Vás rád zeptal, zda jste je tam viděli? Předem díky moc )))
Ahoj, v aucklandské ZOO jsme viděli spoustu různých druhů živočichů, ale pandy mezi nimi bohužel nebyly. My jsme tam zavítali hlavně kvůli žirafám a ptákovi kiwiákovi.
Tomm
17.02.12, 17:35
OK,tak aspoň, že Kiwi tam maj,ještě aby ne))) Jsou tam nějaké keše (třebas i zajímavé, které by jste rozhodně doporučili odlovit)?)))
Krátce z NZ
03.08.: Je nám ctí Vám všem oznámit, že od soboty jsme Vondrovi:). Poprvé jsme se viděli před 4 lety při sjíždění řeky Ohře, kdy jsme každý měli svého partnera, "jiskra" přeskočila minulý rok v dubnu na svatbě kamarádky a po půl roce vztahu jsme se jeli vzájemně otestovat na Nový Zéland. Celý pobyt jsme si moc užili a dokonce jsme si přivezli i jeden suvenýr, který by se měl vyklubat už koncem listopadu;). Nejpozději zítra přidáme fotky na rajče!
