Jak je možné, že když zavřeme oči, tak už nevidíme trsy jablíček, které je potřeba protrhat? Vysvětlení spočívá v tom, že jsme ve čtvrtek po třech týdnech završili naši thinningovou kariéru...fňuk! Poslední směna byla předčasně ukončena už kolem 10. hodiny dopolední vlivem vytrvalého deště. Na našich tělech již byla znát nemalá únava, protože jsme obvykle v honbě za doláči trávili v sadu 12 hodin denně a tak jsme trochu volna navíc uvítali. Věděli jsme, že do konce nám zbývají 3 lajny, takže jsme se už jen tak příjemně procházeli kolem jabloní, sem tam uškubli jablíčko, ve vyhlídkovém tempu jsme vyšplhali na žebřík a došlo i na společné focení.
Chvíle volna jsme se rozhodli věnovat našemu Mitsumyšítku a domluvili jsme mu na pátek ráno prohlídku u sympatického mechanika Mika (to je ten, kerý nám pomohl vozítko nastartovat minulý týden). Zkoušeli jsme volat i Nitě, protože nám stále dluží 100 NZD, ale je z nějakého důvodu nedostupná. No co, víme, kde bydlí, tak si je můžeme dojet vymáhat osobně. Navíc jsme v PakńSavu potkali Vikase a ten jí prý náš vzkaz vyřídí, tak jsme zvědaví, jestli někdy dojde na setkání s našimi tvrdě vydělanými penězi. Už jsme také začali uvažovat, co s příštím volným týdnem a zkusili jsme kontaktovat Jase, jestli by pro nás zase neměl nějakou otročinu (cibulu, dýně...). Máme se prý ozvat v neděli, kdy už bude přesně vědět, jakou má práci a kolik potřebuje lidí.
Ve čtvrtek jsme sice skončili s thinningem, ale v pátek nám Kevin ještě nechal vydělat na protrhávání větví. Po dlouhé době jsme byli placeni hodinově, takže jsme se nemuseli za výdělkem hnát jak splašení a užívali jsme si pohodovější pracovní tempo. Hned ráno jsme Kevinovi předali malou pozornost, na kterou jsme se dohromady složili – láhev Jacka Danielse. Kevin byl očividně dojatý a říkal, že takový dárek dostal poprvé, že to není na NZ zvykem.
Po dokončení jednoho bloku nás nahnal na další, kerý se snad ani procházet nemusel a mezitím se nás vyptával, jestli se v ČR pije pivo a jestli ho pijí i holky. Někdy kolem 16. hodiny jsme pochopili, proč nás v práci tak zdržoval a proč se zajímal o vztah Čechů ke zlatavému moku. Všechny si nás svolal a pozval nás na záverečnou minipárty. Na korbě auta dovezl asi 4 kartony piv (66 kousků značky Tui a Heineken) a několik balíků chipsů různých příchutí. Všichni jsme se na to vrhli jak kobylky, skvěle jsme se bavili a dokonce se na nás přijeli podívat i Kevinovi nadřízení. Bylo to opravdu povedené zakončení naší thinningové kariéry.
Kevinův šéf Jeff říkal, že znovu začnou nabírat zaměstnance začátkem února, kdy bude startovat sběr jablek – picking. To je činnost, která je vhodná spíš pro muže (po žebříku se leze i s košem na jablka připevněným na břiše, ale normálně to dělají i holky) a dají se prý při ní vydělat hodně dobré peníze. Předpokládaný konec sběru je v měsíci květnu a při náboru zaměstnanců budou mít dle Jeffa výhodu ti, kteří budou moci pracovat kontinuálně po celé 3 měsíce. Další variantou je práce v packhousu (v baličce), kde se maká za hodinovou mzdu a bez ohledu na počasí. My s Michalem vážně uvažujeme o tom, že bychom v Hastings na picking zůstali, protože máme s Kevinem a jeho nadřízenými jen ty nejlepší zkušenosti. Jen je škoda, že ve zdejší lokalitě už jsme téměř všechno prošmejdili a chybí nám nové cíle na výletování. Zároveň ještě musíme popřemýšlet o tom, kdy se budeme přesouvat směrem na jih, abychom tam nezažili už jen zimu v letních měsících.
Novej clanek furt nikde, tak to holt napisu sem ;-) Hele Michale, ji tam ta lenka taky neco? Je to kost :) Skoro doslova... :D Jinak ty santovsky cepicky a sobi vyzdoba mi prijde trochu uchylna, neni nad peknej betlem :)
Nazdar Fido! Lenka je normálně líná se nažrat, ale nijak závratně nehubne (ale kost je :-). To já už jsem o 10kg lehčí a nikdo si toho nevšimne.
Santovský čepičky prostě tady musíme mít... Betlém tady taky mají, jen je schovaný za párem sobů.
Krátce z NZ
03.08.: Je nám ctí Vám všem oznámit, že od soboty jsme Vondrovi:). Poprvé jsme se viděli před 4 lety při sjíždění řeky Ohře, kdy jsme každý měli svého partnera, "jiskra" přeskočila minulý rok v dubnu na svatbě kamarádky a po půl roce vztahu jsme se jeli vzájemně otestovat na Nový Zéland. Celý pobyt jsme si moc užili a dokonce jsme si přivezli i jeden suvenýr, který by se měl vyklubat už koncem listopadu;). Nejpozději zítra přidáme fotky na rajče!